VLNITÉ LEPENKY
Vlnité lepenky jsou vysoce ekologický papírový materiál skládající se z vlnité vrstvy a jedné nebo dvou hladkých vrstev papíru. Jsou široce využívány především při výrobě obalů a přepravních kontejnerů.
Vlnitý papír (nazývaný také skládaný) byl patentován v Anglii v roce 1856, kde se používal jako vložka pro vysoké klobouky. Vlnitý karton ale nebyl patentován ani využíván jako přepravní materiál až do 20. prosince roku 1871. Patent byl vydán Albertu Jonesovi z New York City pro dvouvrstvou vlnitou lepenku. Jones používal vlnitou lepenku pro balení lahví a pro skleněné komínky luceren. První stroj na výrobu velkého množství vlnité lepenky byl sestaven v roce 1874 G. Smythem, ještě v tom samém roce Oliver Long vylepšil Jonesův stroj tak, že začal vyrábět 3-vrstvou lepenku, tedy lepenku z obou stran uzavřenou hladkou vrstvou. Vynalezl tak vlnitou lepenku, která je známá v moderní době.
Vlnité lepenky charakterizují 3 základní parametry, počet vln, velikost vln a barva.
Typy vln a jejich charakteristika:
Typ vlny |
Počet vln |
Tloušťka vlny (mm) |
A | 108 +/− 10 | 4.8 |
B | 154 +/− 10 | 3.2 |
C | 128 +/− 10 | 4.0 |
E | 295 +/− 13 | 1.6 |
F | 420 +/− 13 |
0.8
|